AutoCAD návod 2. díl – Nastavení uživatelského prostředí


Většina samouků se časem dostane do fáze, kdy začnou sami odhalovat své zlozvyky. Před několika lety jsem si tím prošel také. Pracně jsem odstraňoval většinu svých návyků, které jsem si jako začátečník nevědomky vytvořil. Mojí hlavní motivací byla větší efektivita práce při stejné rychlosti kreslení. To bohužel znamenalo návrat ke kořenům.

Jak už jsem naznačoval v úvodním díle, kreslení v AutoCADu je trošku otročina, protože většinu prvků musíme pracně narýsovat sami krok za krokem. Nejlépe je to viditelné u rozsáhlých výkresů. Neustále děláme ty samé věci dokola, ať už se jedná o zdi, okna, dveře nebo kóty. Každý uživatel si vytvoří svá vlastní drobná řešení, která opakovaně aplikuje na každý dílčí problém.

Každé pohnutí myši a každé kliknutí se počítá. Díky uživatelskému prostředí můžeme každý dílčí postup zkrátit i o několik vteřin. U rozsáhlých výkresů se však tyto drobné návyky mohou vystoupat až na desítky hodin. Dnešní díl bude tedy úzce souviset s efektivitou práce. Představím vám uživatelské prostředí AutoCADu a zároveň poradím, jak v budoucnu ušetřit při stejné námaze trochu času.

Pás karet vs. AutoCAD classic

V AutoCADu verze 2009 a vyšší existují dvě základní nastavení uživatelského prostoru. Jedním je pracovní prostor s pásem karet, druhým nastavení AutoCAD classic. Mezi oběma pracovními prostory lze volně přepínat nabídkou ve stavovém řádku (ozubené kolečko) v pravém dolním rohu.  Volbu lze provést také v menu: Nástroje – Pracovní prostory.

stavovy-radek-prepinani-pracovnich-prostoru

Pro pás karet zvolte Kreslení a poznámka, pro AutoCAD classic zvolte stejnojmennou položku.

Ve verzích AutoCAD 2015 a vyšší jsem už zaznamenal, že uživatelský prostor AutoCAD Classic zmizel úplně. Pro ty z vás, kteří jsou ze staré školy jsem připravil podrobný návod, jak si panely nástrojů ručně uspořádat. Sílící tendence vývojářů prosazovat pás karet může být však motivací naučit se s ním pracovat.

 

Pás karet (ribbon)

Pokud jste uživateli posledních verzí balíků Microsoft Office, pak jste se s pásem karet již setkali. Je to nabídka uzpůsobená do dlouhého pásu v záhlaví a je rozdělena do záložek podle kategorií. V AutoCADu je tato nabídka přístupná od verze 2009. Pro většinu dlouhodobých uživatelů se stal pás karet doslova noční můrou. Stávající uživatelé si jen obtížně zvykali na nové prostředí a většinou přecházeli zpět k tradičnímu, na které byli zvyklí. I přesto si však ribbon našel své příznivce, především z řad nových uživatelů.

pas-karet-ribbon

Základní výhodou pásu karet je využití značného množství nástrojů na malém místě. Pokud potřebujete mít neustále přístupnou většinu funkcí na malém monitoru, je ribbon výbornou volbou. Pás karet může být ukotven do záhlaví či do strany a dokonce ho lze zredukovat na úzký proužek, který se objeví po najetí myši. Pás karet má hezky uspořádané některé méně časté a podrobnější funkce, například kružnici přes tečny, nebo přes tři body.

Mezi nevýhody patří přístupnost. Většina funkcí je dostupná až po několika kliknutích myši a to znamená delší dobu strávenou při hledání správného nástroje. Pokud kreslíte běžné a nenáročné výkresy, pás karet vás bude zdržovat. Tuto nevýhodu lze do jisté míry kompenzovat klávesovými zkratkami. Osobně však pás karet nepoužívám, protože na záhlaví zabírá poměrně značnou tloušťku a kreslící okno redukuje na úzký pruh – zvláště na širokoúhlém notebooku s numerickou klávesnicí.

AutoCAD classic

Ve starších verzích AutoCADu je dostupné pouze prostředí AutoCAD classic. Základem tohoto rozhraní jsou úzké lišty s pracovními nástroji, které si může každý uživatel sestavit dle svých preferencí.

 

panely-nastroju-autocad

Základní výhodou je přístupnost všech nástrojů na jedno kliknutí. Všechny panely lze jednoduše přetahovat a umisťovat je do vertikálních i horizontálních poloh. Osobně jsem docela dlouho testoval obě rozhraní a musím volit pro AutoCAD classic, které mi přišlo jednodušší, úspornější co do místa a především rychlejší.

V budoucnu vám doporučuji vyzkoušet obě varianty a zvolit na základě vlastního uvážení. Za tu úsporu času to vážně stojí. Při rozhodování také berte v potaz náplň vaší práce. Půdorysy jsou relativně jednoduchou záležitostí – s úsečkou, kolmým režimem a nástroji na editaci vytvoříte i rozsáhlé výkresy. Nicméně pro složitější úlohy typu deskriptivní geometrie budete potřebovat jiný typ nástrojů, který vám zajistí pás karet.

Pokud jste se rozhodli pro AutoCAD classic, ještě vás čeká trocha nastavování. Nyní je potřeba zapnout a umístit nejdůležitější panely. Jednotlivé panely lze zapnout nebo vypnout v menu: Nástroje – Panely nástrojů – Autocad. Stejnou nabídku vyvoláte klepnutím pravého tlačítka myši na libovolný panel nástrojů.

Rozmístění panelů nástrojů

Základní myšlenka je jednoduchá, vše důležité přesunout doleva a nahoru.

Začneme panely kresli a modifikace. Tyto dva panely zajišťují nejdůležitější funkce v oblasti kreslení a editace prvků. Oba panely jsou většinou defaultně umístěny kolmo na levé a pravé straně. Doporučuji je oba umístit vedle sebe do vertikální polohy na levou stranu obrazovky. Zbytek panelů doporučuji přesunout do horní části okna. Jedná se o panely hladiny, kóty, nástroje měření, písma, standartní panel nástrojů, vlastnosti avýřezy. Tyto panely nesouvisí přímo s kreslením, ale umožní doplnit výkres o další prvky nebo ovlivňují vzhled a uspořádání některých komponent. Pro začátek si příliš nelamte hlavu s tím, co který nástroj dělá. Vše si vysvětlíme později.

Prostor na pravé straně lze využít pro ukotvení libovolné palety nástrojů. Palety nástrojů jsou speciální druhy oken s postraní lištou, které umožňují další práci s prvky. Osobně používám panel nástrojů Vlastnosti, který lze zapnout v menu: Modifikace – Vlastnosti. Pravým kliknutím na lištu lze nastavit ukotvení vpravo. Palet nástrojů je celá řada a budeme se s nimi pravidelně setkávat v budoucnu.

Pro lepší pochopení jsem pro vás připravil printscreen s krátkým vysvětlením některých položek.

rozhrani-autocad-classic-popis

Automatické ukládání

Automatické ukládání příliš s efektivitou práce nesouvisí. Je to však cesta, jak předejít ztrátě dat a drahocenného času. Tuto funkci lze zapnout v menu: Nástroje – Možnosti, karta Otevřít a uložit. Zde jednoduše zaškrtněte volbu automatického ukládání a nastavte odpovídající čas v minutách.

Nastavení pravého tlačítka

Pokud kliknete pravým tlačítkem do výkresového prostoru, defaultně vyvoláte místní nabídku. Z hlediska efektivity je výhodnější nastavit pravé tlačítko tak, aby opakovalo poslední úkol. Takto lze opravdu výrazně zrychlit proces zadávání příkazů. Nastavení provedete v menu: Nástroje – Možnosti, karta Uživatelské nastavení. Zde kliknete na: Úprava nastavení pravého tlačítka. Zde stačí zaškrtnout volbu opakování posledního příkazu.

A jak to celé funguje? Pokud vyberete možnost kreslení úsečky a dokončíte zadání prvního a druhého bodu, normálně byste museli znovu vybírat tlačítko pro další a další úsečky. Celý proces opakovaného výběru nyní zvládnete jedním klikem pravého tlačítka, bez pohnutí myši. Pravé tlačítko myši se nyní chová, jako kdybyste klikli na nástroj úsečka. S dalším tlačítkem se tato funkce přepisuje.

Pokud vás tato funkce zaujala, k nastavení pravého tlačítka jsem napsal samostatný článek.

To je pro dnešek vše, děkuji, že jste vydrželi až do konce a slibuji, že další díl bude už trochu více praktičtější.

Seznam dalších dílů:


Učíte se rádi nové věci? Zkuste online kurzy VímVíc.

Zanechat komentář:

3 Komentářů v článku "AutoCAD návod 2. díl – Nastavení uživatelského prostředí"

avatar
Věra
Host

Pro opakování funkce není třeba měnit nastavení pravého tlačítka myši (jehož stávající nabídka by pak rozhodně chyběla), ale stačí stisknout mezerník. Pokud chci pracovat s naposledy vybranými objekty, stisknu za mezerníkem (pro opakování funkce) nebo zadáním jiné funkce, klávesu P+Enter – tato kombinace aktivuje prvky, se kterými se pracovalo naposledy.

Věra
Host

Jinak veliké díky za vytvoření tohoto manuálu pro začátečníky.

wpDiscuz